Rozhovor se střelcem Jakubem Vicherem

Minule jsme vám v rozhovoru představili Borise Gruntoráda a jeho lukostřelecké schopnosti. Dnes přinášíme rozhovor s dalším úspěšným sportovcem – Jakubem Vicherem. Kuba propadl střelbě ze vzduchové zbraně a dosahuje v tomto sportu vynikajících výsledků. Pohodlně se usaďte a vychutnejte si rozhovor s několikanásobným Mistrem Slovenské republiky, Mistrem České republiky a mužem, který vystřílel letos 3. místo na Mistrovství světa.

Kubo, jak bys popsal Hunter Field Target lidem, kteří ho neznají?

HFT je střelecká outdoorová aktivita, kdy snahou střelce je ze vzduchové zbraně trefit sklopný terč, který je umístěný v různých vzdálenostech od místa střelby.

Jaké terče se používají?

Používají se mechanické sklopné terče vyrobené z plechu. V každém terči je otvor, který se nazývá killzóna, po jejímž zasažení dojde k uvolnění mechanismu. Ten má za následek sklopení terče a tím i jasnou indikaci zásahu. Pokud je zasaženo jakékoliv místo mimo killzónu, terč zůstane stát.

Jak můžu s HFT začít?

Poprvé je nejlepší, když se daný člověk přijde podívat na závod. V České republice figuruje cca 8 klubů, které tyto závody pořádají skoro každý týden.

Jak ses dostal k tomuto sportu a ke střelné zbrani?

Střílel jsem odjakživa, už jako malé dítě. Po revoluci jsem si udělal zbrojní průkaz a zjistil, že se technologie posunuly rapidním
způsobem a vzduchovka umí věci, o kterých se nám ani nezdálo. I v porovnání s běžnou malorážkou střílí vzduchovka lépe a můžeš s ní střílet kdekoliv. Jakmile začne člověk střílet, začne i závodit a soutěžit. Když se nad tím zamyslím, profesionálně se tomu věnuji už cca 10 let.

Co je pro tebe nejtěžší?

To je jednoduché. Trefit sklopku. Ale teď vážně. Je to soubor několika věcí, které by měl člověk zvládat a umět odhadnout. Kdybych měl zmínit ty nejdůležitější, tak je to rozhodně vítr a vzdálenost. Komplikovanost větru spočívá v tom, že si střelec nemůže změřit rychlost pomocí Anemometru. Jediné, co může udělat, je hodit si listím nebo prachem, a na základě toho odhadnout, jakou silou a kam vítr fouká. Od větru se dále odvíjí i technika střelby. Stává se, že střelec míří i mimo cíl. Diabolka totiž neletí rovně, ale letí po balistické křivce. Přirovnal bych to ke golfu s puškou, ale na rozdíl od golfu zde má člověk pouze 1 ránu, a to je na tom fantastické.

Co považuješ za svůj největší sportovní úspěch v této oblasti?

Toho je hodně. Každý rok vyhrávám Mistrovství Slovenské republiky (4x za sebou), v roce 2015 jsem vyhrál Mistrovství České republiky, v tomto roce se mi podařilo ukořistit 3. místo na Mistrovství světa. Zajímavostí je, že jsem to urval až v rozstřelu, protože další dva soutěžící měli stejně bodů jako já. Následoval rozstřel – postavily se tři sklopky v neznámých vzdálenostech. Já jsem trefil všechny tři, ale nebyl jsem sám, protože to stejné se podařilo soutěžícímu z Polska. Došlo tedy na střelbu ve stoje. Ovšem i zde jsme trefili stejný počet sklopek. Nakonec musela rozhodnout náhlá smrt. V ní jsem zvítězil.

Co mi ale dělá největší radost je fakt, že jsem se stal předsedou CAFTA (Czech Airgun Field Target Association) a podařilo se nám letos v České republice uspořádat Mistrovství světa.

Kde a jak trénuješ?

Jelikož je skoro každý týden závod, moc netrénuji. Nejlepší trénink je totiž samotný závod.

Co tě na tom nejvíce baví?

To, že vyhrávám.

Je to atraktivní sport, individuální. Člověk nemá konkurenci v lidech, ale sám v sobě. Ví, že má před sebou 60 bodů a je přirozené, že všech těch 60 bodů chce nastřílet. I já sám si pokaždé dávám takový cíl, ale ne vždy se mi to podaří.

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně úspěchů do dalších let!